Hlídání

· 2 min čtení

(zvětšit obrázek)

„Jedu v sobotu s kamarádkou do polského Krakova na výlet. Ty,“ pozvedla ukazovák má žena, „budeš pověřen zodpovědným úkolem. Kromě udržování pořádku v domácnosti máš na starosti naši surikatu.“ Míněna čivava jménem Daisy.

Pokrčil jsem rameny. Není-li má milovaná doma, vyhýbám se všemu, co může způsobovat čurbes. Kuchyně je první v pořadí, takže jsem vyhlásil klid zbraní a sepsal dohodu o neútočení. Navíc - co tak asi může být těžkého na dni, který člověk stráví se svým nejvěrnějším přítelem? Že jo? Brnkačka, řekl jsem si v duchu a vyprovodil manželku k předimenzovanému autobusu, který dorazil o deset minut později, než bylo avizováno.

Byl jsem pryč pouhých dvacet minut, což bohatě postačovalo našemu zvířeti, aby se sen o vzorně uklizené domácnosti rozplynul jako pára nad hrncem. Psí slečna mě přivítala radostným vrtěním ocásku, přičemž byla strategicky přesně umístěna na podlaze uprostřed mezi všemi dostupnými hračkami, které v tak krátkém časovém úseku dokázala vyštrachat ze všech svých pelíšků.

Navíc jsem ji ke své smůle naučil vyskočit na postel v mém pokojíku, což vzápětí učinila, odložila svou oblíbenou hračičku a vrhla na mě pohled, který z dlouholetého manželství důvěrně znám. „Pokud jsi měl nějaké své plány, zapomeň na ně. Teď se mi hezky pěkně budeš věnovat, bo jsi furt věčně někde v řiti!“

Ještě před tím jsem ovšem musel s Daisy absolvovat dlouhou vyčerpávající procházku po všech místnostech prvního patra rodinného domku, než konečně usoudila, že panička se skutečně nikde nenachází, takže jsem zůstal jediným tvorem, kterého může otravovat.

Když trochu ochladla, obdržela chutnou krmi a já si oddechl, pamětliv historií ověřeného faktu, že člověk po dobrém jídle má tendenci si na chvilku hodit šlofíka, aby jídlo pořádně strávil.

Jenže náš pes je opačník.

Když vyzobala poslední zbytky pochutiny, vjel do ní amok. Právě poletuje po kuchyni jako splašený vysavač a snaží se mě přesvědčit, že sedm hodin ráno v sobotu je ten nejlepší čas na provádění blbinek.

A tak rychle píšu tento krátký příspěvek, než ten sněhobílý šílenec zjistí, jak se ze židle dostat na stůl a přesvědčit mě, že nemám ťukat kraviny do klávesnice a mám se jí věnovat… ččoud ddok kkméšěířlkrma ..!!8

Všechny příspěvky

Nahoru na začátek stránky